Tyrion - po stopách třetího aktu
Na světě bychom našli asi jenom pár věcí, které jsou nekonečnější , než seznam knížek, které si naprosto nutně potřebuju přečíst. Jednoznačně to jsou Běsi a Idiot, ale taky všechno co kdy napsal Stephen King, pak knihy od Irvina Yaloma, každá druhá knížka, co vychází v Portálu, a náhodné odeonky, které lovím ve slevách. Někde hodně hluboko na seznamu je taky to, co bych měla číst ke státnicím, ale s tím jsem v úspěšném vytěsnění . Jestli však ve mně nějaká série opravdu vyvolává prokrastinační úzkost, je to Píseň ledu a ohně . Stejně tak, jak mě děsí závazek 5216 stránek, mě zároveň opravdu táhne zjistit, co jsme neslyšeli v seriálu. George R. R. Martin totiž vyniká v psaní komplexních postav a to je něco, v čem seriálové zpracování během posledních sezón bolestně selhávalo. Přestože jsem nakonec viděla všech osm, nemohla jsem se po nich zbavit pocitu „tohle, tak nějak, nebylo ono“. Postavy už nebyly tak napínavé, mazané ani krásně morálně ...