Vyprávěj mi příběhy

Jestli jsou oblasti psychologie, které lidi opravdu baví, je to taková ta šedá zóna. Místa, kam bychom chodit neměli, ale dokážeme si dost dobře obhájit, proč nás zajímají. Rádi o nich čteme a říkáme si, jak by bylo špatné je zneužít, ale pak stejně čteme dál . Jedním z takových témat, kolem kterých našlapujeme po špičkách, je moc . Pokud nebudeme a priori předpokládat, že každý chce s mocí nakládat jen se zlými úmysly, uvidíme obrovskou část lidské populace, která se cítí bez mocná a od tématu, které nesmíme jmenovat , by potřebovali pár praktických rad do života. V osobní zodpovědnost za vlastní život a převzetí osudu do vlastních rukou věří mnoho psychologických směrů. Moc je v tomto kontextu šuplík, do kterého bychom se měli dívat obezřetně , ale nevyhnutelně . Moc si můžeme vyložit mnoha různými způsoby – jako možnost prosazování vlastní vůle , schopnost měnit chování druhých nebo být vnímán ostatními jako mocný. Osobně mi nejvíc sympatické připad...

"Mě vyslýchali nacisti! Nacisti, děvenko! Na mě si s nějakým takovým nokem nepřijdeš!... Dejte to pryč! Mě se z toho dělá mdlo, z těch noků. Kdo se ptal na tvůj názor?! S kým si myslíš, že paseš krávy?! Až vychováš vlastní dceru, tak přijď diskutovat se svým otcem. Viděl jste to, pane profesore? Hodiny angličtiny, francouzštiny, klavíru člověk platí, a takový monstrum..." "Takže co říká o nocích odborná literatura, cituji: jemný vídeňský nok-" "Já ti dal život! To je tím, s kým se taháš! S nějakým anarchistickým bohémem, rudým bolševickým nokem!" *** Jak řekl jeden můj kamarád u přijímaček na psychologii, "bez komunikace si prostě vůbec neumím představit život". Prohlášení je to strohé, ale ekonomické a elegantní. Psychologie mu dává za pravdu tím, že komunikaci věnuje velkou část své praxe. Kurzy soft skills na asertivní komunikaci, rétorické schopnosti nebo vyjednávání jsou běžně vyprodané a populárně naučné knihy o komunikaci ...

Jurský park je nevinný projekt nadšeného vědce. Přijíždějí do něj hlavní postavy našeho příběhu, aby se s ním seznámili a byli ohromeni. ALE bezpečnostní systémy přestávají fungovat, A PROTO Hlavní postavy se ocitají v ohrožení života, kolem běhají dinosauři a park je zahalen ve tmě. Dokud zůstanou v bezpečí aut a nebudou se hýbat, nikomu se nic nestane. Park má mnoho záchranných opatření. ALE tyranosaurus rex se dostává ze své ohrady a útočí na ně, telefony nefungují, A PROTO Postavy utíkají z aut do volné přírody. Teď jsou všem na ráně. Musí zapojit svůj důvtip, aby se ubránili pravěkým stvořením. Čas se jim krátí, moc dlouho jim vzdorovat nevydrží. ALE zjistí, že na ostrově existuje ještě jedno komunikační zařízení, A PROTO Obětují své poslední zdroje, aby se k němu dostali. Jinou šanci nemají. Musí se ještě jednou vystavit útokům mrštných predátorů, aby měli aspoň nějakou šanci na přežití. ALE komunikační př...

Jsem Harry, vzorný student čar a kouzel, který právě vstoupil do tohoto magického světa a je nadšený. Dostal jsem se od zlých pěstounů do Bradavic, mám kolem sebe dobré přátele. Ale… Náhle se změní situace. V mé škole se objeví záporák Voldemort, který moji novou školu a přátele ohrožuje. Mohl bych o ně přijít. A proto… Poruším pravidla školy a vyrazím s ním bojovat. Jsem úspěšný, škola je zachráněna. Já jsem se ale naučil, že pokud chci bojovat za věci, které jsou mi drahé, musím být trochu méně vzorný a občas porušit pravidla. Jsem Frodo, hobit z Pytlíkova, který má rád svůj klid. Mám kolem sebe dobré přátele a poklidné prostředí své vesnice. Ale… Objeví se Gandalf a řekne mi o Sauronovi. Je zpět a ohrožuje můj svět. Mohl bych o něj přijít. A proto… Vydám se do Mordoru, abych zničil Prsten. Sice musím vystoupit ze své komfortní zóny, ale zachráním tím svůj svět, který mi je tolik drahý. *** První díly Harryho Pottera a Pána prstenů vychá...

Sedíte u krbu, oheň praská a horký čaj dýmí do obličeje. Deka vás objímá jako velká hřejivá náruč. Čas je vzdálený a irelevantní, za okrajem žáru z ohniště neexistuje žádný další svět, jen vy a přítomný okamžik. Byli byste přísahali, že ručičky hodin přestaly obíhat. Neumíte si představit sílu, která by vás dokázala dostat z tohoto bodu ve Vesmíru, když uslyšíte: „Tak co, jste připraveni na pohádku?“ Babička přichází s knížkou a vám dojde, že jste se mýlili. Ó, jak jste se mýlili. Zabalíte se do deky těsněji než předtím, jste připraveni cestovat do cizích krajin a světů. Z pod peřiny vám nekouká ani palec. Dokud zůstáváte pod ní, nemůže se vám nic stát – nikdo na vás nemůže. Hlubinu pod vrchní palandou pohlcuje temnota, z okna chatky se nemáte odvahu podívat. Večerka musela odbít již před hodinami, ranní budíček bude nemilosrdně brzy. A přesto, když z palandy naproti uslyšíte: „Já znám taky jeden – chcete ho slyšet?“, chcete tak hrozně moc, až se ...